To jsem si teda dala!!!!

VÝživný týden – ala jedu bomby, ala přeplánovaný diář, ala mám krásnou práci, takže ještě můžu a do mně houšť atd… .

Děkuji ti Praho, že mě zveš k tak krásným projektům. Díky za ty všechny příležitosti!

Ale bylo toho vcelku dost. Pro teď zas chvíli hotovo. Je čas vypnout a dobít baterky.

Těším se na Hradec, na doma, na relax, na víkend. Na děti, na kamarádky, na klídek i na šantán .

Hele lidi! Pokud jedete tento “workoverload” jakože v kuse, tak to budu mít zas hrozně moc práce. A vy jedete, ja to vidím !

A říkám vám v individuálech i na seminářích to, co dnes říkám sama sobě. Fakt to nepřepalujme!! Hází to pak chyby…

Od nervů které máme, přes horší spánek … až po takové naschvály, že když jedete z Hradce Králové na Prahu, tak kus cesty směr Polsko .

Mám štěstí, že mě práce strašně moc baví a dává smysl. Moje energie se mi vrací. Ale vysoké tempo není dlouhodobě udržitelné. Nevyhoří, kdo dříve nehořel.

Udržujme balanc.

Mysleme na životně důležité.

Sedím ve vlaku, kolem mě 3 sympatické ženy v různém věku. Oproti mě nápis na počítači jedné z nich. Usmívám se, směju se, s dovolením majitelky vám to fotím … a sobě taky.

V tom je dnes pro mě všechno .

Message jako blázen!

Kujuuuu