Kdysi bych řekla “co to mám na hlavě!!!???😟😩😳”. Dneska řeknu: “vlasy” 😂😁 Moje, takové přirozeně nevyspytatelné, divoké, nespoutané… které si dělají na tomto světě co chtějí… pokud je nemám snahu krotit 🙃🙂….jakože se mi to občas povede 😁👌.

😤Zarazí nás ošoupaná zeď a neohleduplnost sprejerů… nebo taky toto pouliční umění (v tomto případě ale fakt jen hloupé lumpačení) poslouží na té staré zdi jako zrcadlo člověka a času 🤓

❤️Někdy si ho nevšimneme a necháme ho odfouknout: srdíčko s chomáčku (asi svetru) na studené zemi u oprýskaných dlaždiček. Někdy si ho všimneme a potěší nás… svoji maličkatostí a něžností .. jen tak … skoro ho tam až nechceme nechat 🥰

👶🏻Život se rodí kdekoli a jakkoli… například i mezi temnými zdmi Apolináře, který připomíná spíše kouzelnickou školu v Bradavicích … a on ten zrod člověka fakticky kouzelný je. Jsem tu se PORADIT nikoli PORODIT 😂😂🙈… a posezení s chlebíčkem je tu hezké.

VŽDY TO MÁ VÍCE POHLEDŮ, VŽDY TO MÁ VÍCE VÝZNAMŮ…. A TEN VÝBĚR DĚLÁME JEN A JEN MY! 😇😘