Stojím na poště a netuším, co to bude.

Po nakouknutí do obálky se mi začíná tajit dech…

Dotýkám se těch krásných materiálů, tuším za tím šikovné ruce dvou žen, cítím, jak je to osobní a dotýká se mně to tedy krásně .

Dekuji i já vám .

A posílám vzkaz pro nás pro všechny … buďme osobní, buďme opravdičtí, buďme citliví a citoví. Všímejme si v tichosti, zpomalení a zastavení. S vděčností.

Takto se nám půjde dál mnohem lépe.

PS: před chvílí volala nová klientka. Zkolabovala a už ví, že takto jet jako blázen nemůže dál. Ano, nejde to, bez výše uvedených kvalit. Zastavení, odpočinku, vděčnosti, pokory a citu pro sebe, pro druhé a pro věc.

Budeme se to učit … my všichni .