Prostor pro mateřské slzy …

Prostor a čas pro pláč, úzkost, strach, smutek, dojetí a někdy i bezmoc.

Někdy přichází v plném rozsahu, někdy “jen” jako dotek s možným ohrožením dítěte, jeho života, zdraví ale i štěstí.

Každý se dokáže vcítit a nikdo nepochybuje… máma ale celým svým člověkem prožívá něco, co nikdy předtím… než se stal ten zázrak života …. když počala své dítě.

Je na to připravená ale při každé zkušenosti o tom pochybuje, protože ji to tak moc zasáhne.

Činí vše jak nejlépe umí, a přesto dělá mnoho chyb. Protože i ona je dcerou a nezahojila ještě všechny své rány … na duši svého dětství.

Nejkrásnější, nejsmysluplnejší, nejsilnější… MATEŘSTVÍ.

Snoubí se síla s křehkostí v tak unikátní kombinaci. Zrození, ochrana a vývoj dítěte a zrání ženy matky. Ano, jsou to malé, velké i největší lekce… kéž jsou vědomé a vedeny láskou a odvahou.

Vím, ze dnes není den matek … ale vlastně je. KAŽDÝ DEN.

Objímám vás, nás, sebe …

Buďme, ciťme … pečujme o sebe. To máma má a musí… To je princip života.

Díky vám miluji, moje milované děti. Dekuji

PS: tento příspěvek se zrodil shodou několika mateřských zážitku posledních hodin z života mého, z ranního sdílení s moji úžasnou přítelkyní a také klientkami …. plus vším tím, co mámy dosud žily a žijí a žít budou