To jsem si teda dala!!!!
VÝživný týden – ala jedu bomby, ala přeplánovaný diář, ala mám krásnou práci, takže ještě můžu a do mně houšť atd… .
Děkuji ti Praho, že mě zveš k tak krásným projektům. Díky za ty všechny příležitosti!
Ale bylo toho vcelku dost. Pro teď zas chvíli hotovo. Je čas vypnout a dobít baterky.
Těším se na Hradec, na doma, na relax, na víkend. Na děti, na kamarádky, na klídek i na šantán .
Hele lidi! Pokud jedete tento “workoverload” jakože v kuse, tak to budu mít zas hrozně moc práce. A vy jedete, ja to vidím !
A říkám vám v individuálech i na seminářích to, co dnes říkám sama sobě. Fakt to nepřepalujme!! Hází to pak chyby…
Od nervů které máme, přes horší spánek … až po takové naschvály, že když jedete z Hradce Králové na Prahu, tak kus cesty směr Polsko .
Mám štěstí, že mě práce strašně moc baví a dává smysl. Moje energie se mi vrací. Ale vysoké tempo není dlouhodobě udržitelné. Nevyhoří, kdo dříve nehořel.
Udržujme balanc.
Mysleme na životně důležité.
Sedím ve vlaku, kolem mě 3 sympatické ženy v různém věku. Oproti mě nápis na počítači jedné z nich. Usmívám se, směju se, s dovolením majitelky vám to fotím … a sobě taky.
V tom je dnes pro mě všechno .
Message jako blázen!
Kujuuuu